Síla výplachového protokolu
Cílem endodontického ošetření je předejít nebo vyléčit apikální periodontitidu. Toho dosahujeme odstraněním mikroorganismů, které jsou schopné způsobit intraradikulární nebo extraradikulární infekci. Je zcela nepochybné, že mechanická instrumentace v kombinaci se silnou antibakteriální irigací, následovaná hermetickým zaplněním kořenového systému, dokáže výrazně eliminovat bakteriální zátěž a vytvořit prostředí vhodné pro hojení.
Když jsem na přelomu milénia prováděl své první endodoncie, používali jsme ruční 2% nástroje, kovové a tuhé výplachové kanyly cca ISO 50 a 1% roztok hypochloritu sodného jsme, pokud si dobře vzpomínám, aktivovali mechanicky guttaperčovým čepem.
A samozřejmě bez mikroskopu.
A většinou to nějak fungovalo.
Dnes už ale „většinou to funguje“ nestačí.
⸻
Náš současný dezinfekční protokol:
• 5,25% NaOCl, nahřátý na 55 °C, používaný během celé instrumentace kanálku.
• Na závěr pomocí EndoActivatoru aktivujeme:
• 17% EDTA po dobu 1 minuty,
• poté NaOCl po dobu 30 sekund,
• a to ve stylu crown-down, tedy postupně po třetinách délky kanálku:
20–20–20 s, případně 10–10–10 s podle délky a tvaru.
Klíčové je vždy pečlivě hlídat správnou délku kanálku. Výplachovou kanylu i aktivační koncovku je nutné udržet v bezpečné vzdálenosti, tedy o 1–2 mm kratší k pracovní délce, aby byla irigace účinná a přitom bezpečná bez rizika extruze.
⸻
Odměnou za dostatečně aktivovanou dezinfekci jsou vedlejší kanálky vyplněné sealerem, puffy a především zhojené periradikulární léze.